Vážení spoluobčané, vážení přátelé, sousedé, kamarádi, známí a neznámí. Jako lídr kandidátky „SDP a Trikolora pro Osmičku“ vám předkládám základní teze naší nabídky voličů po volby do Zastupitelstva Městské části Praha 8, která nás čekají ve dne 23. a 24.

  1. Úvod

Tyto volby se poprvé ve jejich historii konají ve zcela mimořádné situaci. Ta je plná hrozeb pro běžného člověka. Téměř dvacetiprocentní inflace znamená výrazné zdražování všeho. Od energií, přes bydlení, až k základním potravinám. Mezi lidmi se šíří strach z buducnosti a existenční nejistota. Vláda je svázána do této doby nebývalým zadlužením státu, které hrozí přerůst v naprostý rozpad veřejných financí. Pro zlepšení situace nedělá nic, nedobrý stav svými kroky spíše dále zhoršuje. Už dost vyděšené občany covidovými lockdowny vláda dále straší nezodpovědnými výkřiky o tom, že jsme ve válce a také se tak chová. Z Evropské unie se na nás valí genderový fanatismus, zpochybňující rodinu, a dokonce pohlavní identitu člověka. Evropský „Zelený úděl“ chce ve jménu údajné záchrany planety zlikvidovat náš způsob života a vrátit naši životní úroveň někam o sto let zpátky.  Tzv. „Velký reset“ vlivné skupiny zbohatlíků a jejich mediálních nohsledů je už neskrývanou snahou ovládat celý svět z jednoho centra. Oponenti těchto zničujících snah už jsou zase umlčováni a zastrašováni.

Bohužel i v naší zemi jsou tyto hrozby stále reálnější a hrozivější. I v naší zemí našly spoustu přisluhovačů a podporovatelů. Částečně kvůli jejich osobním zájmům, částečně z hlouposti a touhy být tzv. „in“. Rekrutují se dnes především z politiků vládní pětikoalice, ale také z jisté části občanských aktivistů a uskupení jimi tvořenými.  SPD a Trikolora jsou dvě politická uskupení, která se na příčinách současné hrozící katastrofy nijak nepodílely. SPD je jedinou parlamentní stranou, která je důsledně v opozici vůči současné vládní politice ve všech podstatných směrech. Stačí připomenout požadavek na prodej vyrobené elektřiny přímo našim občanům bez jejich mnohonásobného zdražení kvůli nesmyslnými emisním povolenkám a spekulantům na energetické burze. Nebo fakt, že pouze poslanci SPD odmítli tleskat ukrajinskému prezidentovi po projevu v našem parlamentu, protože „válce se netleská“. Trikolora k tomu přidává poněkud více ideově vyhraněný pohled na svět, v němž jsou základními stavebními kameny občan, rodina, obec a stát. A dodejme, že v tomto pořadí důležitosti.

Tyto volby se proto víc než „běžných komunálních“ témat budou mnohem více týkat nejbližší budoucnosti každého z nás. Nedejme se zmást tím, že nadcházející volby jsou jen o místních problémech a lokálních sporech. To se nám snaží namluvit ty strany a uskupení, které podporují současnou vládní politiku, která vede naši zemi do katastrofy. Ty se zásadním tématům raději vyhýbají, protože cítí, že veřejné mínění se obrací proti nim. Tyto volby jsou hlavně referendem o vládě. Tyto volby spoluurčí naši budoucnost. Pokud v těchto volbách jasně vyjádříme své obavy a svůj odpor vůči zhoubné politice vlády, můžeme ji zastavit. Nebo se můžeme podvolit a rezignovat.

 

  1. Zdravý rozum

Nevěřte tomu, že váš hlas nic nezmůže, že je zbytečný, stejně jako celé volby. V roce 1776 napsal Thomas Paine pamflet, který se jmenoval „Zdravý rozum“. Apeloval v něm na to nejcennější, co je pevně usazeno v každém člověku. Na zdravý rozum každého Američana. Tehdy ohledně toho, zda chce zůstat britským poddaným nebo se stát svobodným a suverénním. Američané jeho volání vyslyšeli, vzali zdravý rozum do hrsti, svrhli utlačovatele a založili na svou dobu nejsvobodnější a nejvíce prosperující stát a společnost. (Že jim to nevydrželo, to je jiná věc).

Je na nás všech, abychom se i my v kritických chvílích spolehli na svůj zdravý rozum. Je to apel na neomylné, intuitivní a sdílené znalosti běžných lidí. Zdravý rozum se zrodil zkušeností a interakcí obyčejných lidí a jeho charakteristickým znakem jsou samozřejmé pravdy. Nabízí lepší vodítko a alternativu pro rozhodování než elitářství nebo omezená odbornost. Je druhem sociálního pojítka, spojuje komunitu dohromady. Je sjednoceným myšlením lidu, obdařeného nevyvratitelnou a konsensuální moudrostí zrozenou z jeho kolektivní zkušenosti. Přitom přikládá váhu úsudku každého člověka. I toho vašeho.

To vše v sobě všichni máme, tím vším si pomáháme při našem rozhodování. A vůbec to není otázka vzdělání, majetku či společenského postavení. Je to naše privilegium jako lidských bytostí obdařených na rozdíl od všech ostatních touto mimořádnou schopností. Rozdíl je pouze v tom, zda se chceme spolehnout na zdravý rozum nebo jej v sobě potlačit, jak to činí ti, kteří dnes s takovou vervou bezostyšně obracejí náš život naruby.   Ve většině případů musejí dobře vědět, co dělají. Proto se jim musíme postavit, jinak zničí vše, v čem celý dosavadní život žijeme a čemu věříme. Jednou z možností jsou tyto volby. Zkusme ji nepromeškat, mnoho dalších už vůbec nemusíme mít.

 

  1. Zdravý rozum proti klimatickému šílenství

 Je v souladu se zdravým rozumem přijatý tzv. Klimatický závazek Prahy, tedy příslib snížení produkce emisí skleníkových plynů na území hlavního města Prahy, zejména CO2, o 45 % v porovnání s rokem 2010?  A co další skvělý nápad, tzv. Klimatický plán do roku 2030, který má v příštích 8 letech stát nás všechny v hlavním městě neuvěřitelných 230 miliard Kč?  Nechal je vypracovat a schválit v současnost trestně stíhaný bývalý náměstek primátora Hlubuček. Podle něj se jedná o „ambiciózní strategický dokument, který se má stát vlajkovou lodí úsilí o uhlíkově neutrální metropoli v roce 2050.“ Dokument mj. počítá s osazením 23 tisíc budov solárními a kogeneračními zdroji energie. S výstavbou 10 tisíc dobíjecích stanic pro elektromobily a se zavedením mýta pro auta se spalovacími motory. S modernizací a automatizací trasy C metra, tramvajových a autobusových linek. S výstavbou velké bioplynové stanice. S vysazením 1,5 milionů stromů, výměnou nepropustných betonových a asfaltových ploch.

Podle Hlubučka si v době příznivé ekonomické situace můžeme dovolit i nákladné ekologické projekty. Jenomže příznivá ekonomická situace je pryč (pokud se podíváme na zadlužení veřejných financí, tak ani nenastala) a pryč, donedávna ve vazbě, je i Hlubuček. Spíše to vypadá, že Hlubuček připravil další skvělý projekt pro to, jak Redlem vedená zlodějská organizovaná skupina mohla přijít k dalším stovkám milionů až miliardám.  Zdravý rozum nám říká, že prostředky ušetřené zrušením tzv. klimatického plánu hlavního města využijeme na lokální programy v jednotlivých oblastech Prahy 8. Těmi jsou například zkvalitnění údržby zelených ploch, častější vyvážení popelnic a kontejnerů, pravidelný úklid odpadků, snížení prašnosti komunikací a tím i množství nebezpečných prachových částic, vyčistění zanedbaných pozemků (v krajním případě i na náklady vlastníků, kteří o ně nedbají), opatření ke snížení energetické náročnosti veřejných budov. Náklady na tato opatření budou pouhým zlomkem toho, co chce Praha v budoucnu vynaložit na svůj megalomanský Klimatický plán. Ale nepřinesou mamutí zisky firmám, které se na nich budou podílet, proto lze očekávat tuhý boj a silné lobování za jeho zachování. V této otázce však musíme být nekompromisní.

 

  1. Zdravý rozum proti válečné hysterii

Může někdo se zdravým rozumem tvrdit, že jsme ve válce? Někde u nás se bojuje, někdo nám snad válku vyhlásil? Je v souladu se zdravým rozumem se dramaticky angažovat v lokálním konfliktu mimo naše území? V konfliktu, z nichž ani jeden z účastníků není naším přímým spojencem? V konfliktu, který má své dlouhodobé kořeny? V konfliktu, který je součástí přetahování velmocí o posilování svého a oslabování cizího vlivu?

Není výsměchem zdravému rozumu soustavně napadat jednoho z účastníků konfliktu, a zároveň na něm být surovině téměř zcela závislí?  Není výsměchem zdravému rozumu papouškovat stanoviska jiných, a ještě k nim tzv. přitápět pod kotlem? Není zatemněním mozku riskovat energetický kolaps kvůli ataku na jednoho z účastníků konfliktu, který nás nijak neohrožuje?

Zdravý rozum nám říká, že naše občany nemáme děsit válečnou propagandou. Že můžeme pomáhat lidem tímto konfliktem zasaženým, ale nikoli na úkor těch, kteří potřebují pomoc tady doma. V souladu se zdravým rozumem je také to, že na veřejné budovy patří pouze česká vlajka a vlajky se symboly Prahy a Prahy 8.  

 

  1. Zdravý rozum proti předraženým energiím

V této otázce se u nás zdravý rozum dávno krčí v koutě a musí si zoufat. Levně vyráběnou elektřinu posíláme kamsi na burzu, tam její cenu znásobí vynález Evropské unie zvaný emisní povolenky a následně zmnohonásobí burzovní spekulanti. Naši odběratelé, tedy domácnosti a firmy, platí přibližně padesátkrát až stokrát víc, než je její výrobní cena. To vše nejen za nečinného přihlížení vlády, ale dokonce za její podpory. Žádná naše vláda se nedokázala postavit zničujícímu unijnímu „Zelenému údělu“, který nám nařídil likvidovat cenově dostupný zdroj energie jako je uhlí, a jen dočasně nenařídil zavřít jaderné elektrárny. Člověk používající zdravý rozum si musí ťukat na čelo, když slyší soustavné útoky vlády a jejich nohsledů v médiích na Rusko, na jejichž dodávkách plynu a ropy jsme nenahraditelně závislí.

Při použití zdravého rozumu je zřejmé, že musíme dělat pravý opak toho, co naše vláda předvádí. Z úrovně městské části můžeme jen protestovat, apelovat, křičet, argumentovat. Tady jsou naše možnosti omezené. Občané však musí vědět, že nám tato situace není lhostejná, že my všichni cítíme problém stejně naléhavě. Na úrovni hlavního města proto podpoříme úsilí o získání 100% podílu v Pražské plynárenské a Pražské energetice s cílem zamezit nebo omezit odtok dividend do zahraničí. Stejně budeme usilovat o přímé nasmlouvání energií u výrobců. Tímto krokem vypustíme prostředníky, lobbisty a finanční trhy z neúměrných cenových spekulací a obchodních marží.

 

  1. Zdravý rozum proti inflaci a zdražování

Uměle, tedy v mnoha ohledech zdravý rozum popírající politika Evropské unie a zadlužení státního rozpočtu, které si žádná domácnost používající zdravý rozum ani z desetiny nedovolí, vedou k nevídané výši inflace. Projevuje se dramatickým vzlínáním cen výrobků a služeb. Nahoru letí ceny bydlení a potravin i těch nejzákladnějších. Kupní síla většiny obyvatel začíná klesá a s ní jejich životní úroveň. Výsledkem je strach z budoucnosti, nejistota, nervozita, dokonce i rostoucí počet psychických nemocí a sebevražd. Vláda nechává občany zcela na holičkách. Neuvažuje o snížení daňové zátěže, nechce škrtat v rozpočtových výdajích ani např. na politické neziskovky. Naopak, inflace ji vzhledem k obrovskému deficitu státního rozpočtu vyhovuje, a ještě vymýšlí nové daně. Nejen zdravý rozum, ale i základní ekonomická poučka říká, že jediným řešením inflace je snižování množství peněz v ekonomice.

Pokud se řídíme zdravým rozumem je jasné, že se musíme snažit lidem v této těžké situaci ulehčit. Naše možnosti na úrovni městské části nejsou velké, navíc finanční situace Prahy 8 je po minulých dvou volebních období katastrofální. I tak je však nezbytné dát najevo naši spoluúčast s našimi občany. Například snížením daně z nemovitostí pro osmičkové obyvatele o alespoň 10-15 procent. Stejně tak snížením místních poplatků o stejná procenta a nezaváděním nových. Není také na místě rozjíždět megalomanské projekty, které budou zvyšovat množství peněz v ekonomice, jako je již zmínění Klimatický plán.

 

  1. Zdravý rozum proti bezradnosti a pasivitě našich současných komunálních politiků

Jako se má zdravý rozum srovnat se skutečností, že minulá rada Prahy 8 záměrně přerušila stavbu nové budovy pro úřad Městské části v době, kdy byla přibližně v polovině. Každému se zdravým rozumem muselo být jasné, že tím vznikne Praze 8 obrovská škoda. Kromě toho peníze, určené na výstavbu utratila, bůh ví, za co. Stejně tak je zdravým rozumem nemožné pochopit, že současná rada s tímto stavem neudělala nic, ani se o to příliš nesnažila. Její pasivitu ji vytýkal i primátor, což je jedna z mála věcí, kdy s ním lze souhlasit. Nakonec si nechala stavbu pod rukama vytrhnout hlavním městem, které tam umístí jakousi evropskou kosmickou agenturu. Pokud si tedy pomocí zdravého rozumu pomítneme budoucnost tzv. Nové Palmovky, vidíme přísně střeženou budovu plnou zbytečných, ale skvěle placených bruselských úředníků. Povzdech, že ve výzkumu kosmu hrají klíčovou roli USA, Rusko a Čína, kdežto EU pouze marginální, je jenom další drobný nesoulad se zdravým rozumem.

Pokud se tímto fenoménem lidské mysli budeme řídit, zvolíme jiná postup. Pomocí našich kolegů v Zastupitelstvu Prahy zrušíme převod na hlavní město a vrátíme budovu naší osmičce. Požádáme také, aby hlavní město vrátilo Praze 8 částku 640 milionů i s úroky, které za něj zaplatila v roce 2012 na úhradu povodňové půjčky od EIB. Tato částka by měla stačit na dostavbu budovy. Následně Praha 8 prodá část, která je určena jako obchodní centrum (zdravý rozum nám říká, že veřejná správa opravdu nemá podnikat). Po přemístění úřadu do nové budovy prodá v současnosti využívané objekty, které jsou vesměs v nevyhovujícím stavu a vyžadují modernizace a rekonstrukce. Tím bude nejen vyřešen problém Nové Palmovky, ale ještě dojde k tolik potřebné finanční stabilizaci Prahy 8.

 

  1. Zdravý rozum proti zmatku ve výstavbě

Jak se zdravý rozum může srovnat s tím, že se v Praze každý rok prohlubuje deficit ve výstavbě nových bytů? Namísto potřebných 8 tisíc, se staví sotva polovina, což vyhání jejich cenu do astronomických výšek. Zdravý rozum není schopen pojmout fakt, že administrativní překážky brání ve výstavbě v místech, která jsou k tomu vhodná a nijak neohrožují stávající bydlení. Namísto toho se cpou nové domy na místa, o něž by ještě před pár lety nikdo neměl zájem a na místa, která výrazně mění charakter života v tradičních lokalitách. Přímo učebnicovým příkladem je to, jak se většina stran před volbami zaklíná tzv. nezahušťováním sídlišť, aby v následujících letech na tyto sliby potichu zapomněla. O zmatku, který panuje kolem zastaralého územního plánu města a nekonečného procesu vytváření nového, honosně nazvaného Metropolitního plánu, škoda mluvit. Ten je třeba dokončit tak, aby sloužil jako základní vodítko a nemusel být nahrazován nekonečnými studiemi, které jsou spíše sebeprezentací konkrétního architekta, bez ohledu na práva a záměry vlastníků příslušných pozemků. Vrcholem jsou tzv. kontribuce, kdy si developer může potřebnou změnu územního plánu vlastně koupit, a samozřejmě je následně promítnout do ceny bytu pro nového vlastníka.

Zdravý rozum říká, že je třeba nastavit jasná pravidla, která určí, kde stavět a kde ne. Která umožní zástavbu na desítkách tisíc metrů zanedbaných a nevyužívaných ploch, a zároveň ochrání důležitá veřejná prostranství a neznehodnotí stávající zástavbu zejména tam, kde byla budována koncepčně a nechaoticky (např. cenná sídliště jako Invalidovna, kobyliské či ďáblické). Základem rozumného rozvíjení města a městské části je v každém konkrétním případě dohoda mezi vlastníkem pozemku, bezprostředními sousedy a městskou částí. Ta by měla obsahovat naplnění práv vlastníka, ochranu oprávněných zájmů bezprostředních sousedů a přiměřený veřejný zájem. Použijeme-li zdravý rozum, tak úkolem veřejné správy by mělo být takovou dohodu zprostředkovat a najít vzájemnou shodu.

 

  1. Zdravý rozum proti experimentům na řidičích a cestujících

Jestli se současná radniční koalice na úrovni hlavního města něčím nejvíce proslavila a postavila proti zdravému rozumu, tak je to jejich dopravní politika. Hon na automobilisty, souběžné uzavírání páteřních komunikací, snižování jízdních pruhů v nejrušnějších místech, zmatené čáranice na vozovce, nesmyslné cyklostezky v rušném centu města, cyklisté v protisměru, nebezpečné ostrůvky uprostřed ulice atd. Není náhodou, že výsledkem jsou nekonečně ucpané ulice, významně delší čas strávený v dopravních prostředcích, nervozita, stress. Abychom byli fér je nutno zároveň podotknout, že se nezhoršila kvalita veřejné dopravy, pouze došlo k citelnému nárůstu ceny jízdného.

Protože nechceme jednat v rozporu se zdravým rozumem tak, jak činí současní „vládci“ Prahy, budeme usilovat o vytvoření co nejlepších podmínek pro všechny. Tím máme na mysli prostředky dopravy veřejné, soukromé a v neposlední řadě i pro pěší. Cyklistiku považujeme za činnost spíše rekreační a její využití jako dopravního prostředku vzhledem ke kopcovitému terénu Prahy 8 a přetíženosti dopravních tras za nevhodnou až nebezpečnou. V oblasti velkých dopravních investic nám zdravý rozum ukazuje na nezbytné zahloubení pokračování tunelu Blanka v oblasti Holešoviček, což je jeden z neuralgických bodů celkové dopravní situace ve městě.

 

  1. Zdravý rozum proti genderovým šílenostem a rozvratu rodiny

Člověk se zdravým rozumem nevěří svým očím a uším, nechápe a nemůže chápat nic z toho, co se na nás postupně valí z námi kdysi obdivovaného Západu. Pohlaví prý není dáno biologicky, ale jde jen o to, jako co se cítíte. A rozhodně nejsou jenom dvě. Rodinu netvoří otec, matka a děti, ale rodič č. 1 a rodič č. 2. Namísto žen máme osoby s vagínou, prý ji mohou mít i muži. Transgenderové osoby nesmíme urážet nevhodnými zájmeny jako on nebo ona, protože jsou vlastně ono (nebo tak nějak). Všemožné sexuální úchylky, včetně pedofilie je třeba nejen tolerovat, ale přímo podporovat. Dokonce je nutné s nimi ve škole v rodinách seznamovat malé děti. Tento hrubý útok na zdravý rozum našel své praktické vyjádření i v pražské politice, kdy poslední čtyři primátoři (Piráti, Ano, TOP 09 a ODS) zaštítili - a jejich rady finančně podpořili - tzv. Prague Pride, tedy vyjádření pýchy nad tím, že jsem sexuální menšina (LGTB+) a dokonce nařídili policii zabraňovat protestům proti těmto aktivitám ze strany zastánců tradiční rodiny.

Jelikož nic není vzdálenější zdravému rozumu než propagace těchto sexuálních aktivit dokonce mezi dětmi, stavíme se jednoznačně proti nim. Rodina je pro nás jeden ze základních stavebních kamenů společnosti a jsme připraveni ji ze všech sil hájit před všemi, kdo tak vehementně usilují o její přetvoření, a tím v podstatě o její likvidaci. Podporujeme tradiční rodinu, podporujeme uzavírání manželství a jsme rádi, že sídlo Městské části Praha 8 je jedním z nejoblíbenějších míst svatebních obřadů. Vítáme do života každé narozené dítě na naší městské části. Tradiční rodina je přístavem nejen pro rodiče a jejich děti, ale dle zdravého rozumu také první instancí pro generaci přecházející, tedy pro seniory. Žádná státní či obecní péče nemůže nahradit kontakt s nebližšími, tedy s vlastní rodinou. Mrzí nás, že tomu tak často bohužel není. To samozřejmě neznamená, že nebudeme rozvíjet řadu aktivit, jak jednak pomoci seniorům prožít aktivní stáří, jednak jim zajistit potřebný rozsah odborné péče. Mnoho už bylo v této oblasti vykonáno, ale stále je co zlepšovat. Máme však obavu, že právě je může nejvíce postihnout extrémní zdražování, a proto musíme velmi kreativně hledat cesty, jak nedopustit vážné snížení jejich životního standardu. Od vlády toho v tomto směru mnoho čekat nemůžeme.

 

  1. Zdravý rozum proti kolektivní nezodpovědnosti

Letošní volby jsou už osmými volbami do obecních a městských zastupitelstev v historii České republiky. Bohužel účast voličů se zejména ve velkých městech pohybuje kolem pouhých 40 procent. To znamená, že většina voličů tyto volby ignoruje, demokratický deficit zvolených zástupců je tedy poměrně značný. Politici z toho rádi viní voliče, lamentují nad jejich údajnou pohodlností a nezájmem o věci veřejné. Zdravý rozum nám však napovídá, že se mýlí. Nedostatečná či přímo nízká volební účast je především jejich dílem. Systém voleb je poměrně nepřehledný, velké plachty s kandidáty složité, systém skládání povolebních koalic nesrozumitelný a pro voliče obtížně pochopitelný. Je třeba změny. Téma je to složité, nepříliš mediáně vděčné a do značné míry zabetonované těmi, komu současný stav vyhovuje. Mezi ně patří část komunální politické scény, která se naučila používat veřejnou správu jako svůj podnikatelský projekt. Vyhovuje armádě šedivých myší po léta okupujících radnice našich měst bez toho, že by si byl kdokoli schopen rozvzpomenout na nějakou konkrétní a pro příslušnou obec pozitivní akci, která by z jejich činnosti vzešla. Právě jim vyhovuje zákony nastavená kolektivní nezodpovědnost.

Podobně na tom byly i ostatní země kolem nás. Tam však byli politici odvážnější, vzali zdravý rozum do hrsti a často pod tlakem občanů provedli změny s pozitivním efektem. Tou změnou byla přímá volba starostů a primátorů. Tu v nedávné době zavedlo 10 států EU. Jejím cílem bylo zejména posílení vlivu občana na to, kdo bude stát v čele obce a ponese rozhodující část kompetencí, větší transparentnost volby pro voliče, posílení osobní odpovědnosti přímo voleného starosty či primátora, včetně větší šance pro známé a respektované osobnosti měst a obcí. Dále šlo o znemožnění obejití vítěze voleb poskládáním prapodivných nečitelných koalic, zřetelnější oddělení výkonu samosprávy a státní správy, stejně jako jasnější oddělní moci exekutivní od legislativní a kontrolní na úrovni obce. V postkomunistických zemích šlo také o to, že systém voleb do obecních zastupitelstev, založený na nepřímé volbě rady a starosty, příliš připomínal doby minulé a setkával se s poměrně malých zájmem voličů. Po změně na přímou volbu šla volební účast většinou zřetelně nahoru. Podporujeme přímou volbu jako jeden ze zdravě rozumných kroků směrem k občanům – voličům.

 

  1. Závěr – nestydíme se dělat politiku

Program, který vám nyní představujeme, je zcela jistě dost odlišný od toho, s čím vás osoví jiné poltické strany a hnutí. Ty vás zaplaví spoustou více méně technických řešení ať už skutečných problémů nebo pseudoproblémů Prahy 8. Když se ale podíváte zpětně na jejich program pro volby před 4, 8 nebo 12 lety, zjistíte, že vám nabízejí stále totéž. Otázkou založenou na zdravém rozumu je tedy proč, když tu možnost měly, programové návrhy nezrealizovaly a opakují je stále dokola? Důvodem je buď to, že byly tak pitomé, že se k nim raději po volbách už nehlásily nebo že byly tak drahé, že na to v rozpočtu městské nikdy nebyly peníze, což samozřejmě dopředu věděly. Ale jak se říká, slibem nezarmoutíš.

Nás přístup je úplně jiný. Snažíme se vám ukázat východiska, z jakého způsobu uvažování chceme v příštích letech vycházet, jaký politický přístup volíme. Ano, nestydíme se dělat politiku.  Naší politickou kvalifikací je životní zkušenost, všeobecný rozhled, ideje a hlavně onen stále citovaný zdravý rozum. Netváříme se, že jsme na všechno odborníci a všemu rozumíme. To určitě nejsme, i když každý z nás jistou odborností disponuje. Co však jako politici musíme umět a zvládat, je se na základě odborných podkladů umět správně rozhodovat. S ohledem na přítomnost i na budoucnost nás současníků a i těch, co nás budou následovat.  Je to těžký úkol, ale jsme na něj připraveni.

 

JUDr. Václav Musílek, místopředseda KO Trikolora Praha

kandidát na starostu MČ Praha 8 za SPD a Trikolora pro Osmičku